Týden tání

6. února 2013 v 13:50 | TMJ |  Jak se žije v Kozle
Jak se dalo předpokládat, v týdnu všechna sněhová nadílka vzala za své. Potok Kačák se rozhučel a zhurta plnil Berounku nahnědlou vodou z tajícího sněhu.


Berounka se nebezpečně zvedla a začala omývat kmeny stromů na břehu. Zbýval ještě tak metr a olizovala by asfalt na stezce. To bych byl nucen jezdit do civilizace lesní cestou mezi skalami. Ale až taková obleva to nebyla. Než však stačilo všechno roztát, stihl jsem udělat pár snímků. V bývalém lomu kousek od domu vytvořila stékající voda na skalách nádherné rampouchové útvary vypadající jako zamrzlé vodopády. Ten největší se táhnul po skále z výšky tak dvaceti metrů. Když jsem se podíval na ty útvary zblízka, zjistil jsem, že jsou duté a prostředkem rampouchů spěchají směrem dolů malé bublinky. Při troše štěstí byla dokonce jejich cesta za svobodou slyšet. Celým lomem se rozléhala přírodní hudba ze stovek padajících kapek. Vydržel jsem pozorovat a poslouchat tu přírodní podívanou celkem dlouho. A přitom jsem běhal z jedné strany lomu na druhou, abych utržil co nejlepší snímek :-)


O víkendu už nebylo po sněhu a ledu ani památky. Byl jsem si vyšlápnout na svah nad domem, abych prořezal suché větvě na stromech a vyřezal suché a nemocné stromky, které brání zdravým mladým v jejich růstu. Je to sice fyzicky i časově náročnější způsob získávání dřeva na otop, ale myslím si, že je také třeba přírodě něco dát a ne si jenom sobecky brát, co potřebujeme. Ona se vám potom časem náležitě odmění. Navíc to byl příjemný relax. Když už jsem byl u toho, tak jsem rovnou prostříhal přerostlé kiwi, co se nám rozbujelo na plotě a zaštípnul ovocné stromky. Hezky zešikma a těsně za pupenem, jak jsem se dočetl. Všudypřítomný věčně zelený břečťan maskoval zemi i stromy na zeleno a v kombinaci s barvou mechu a občasným trsem zelené trávy jsem měl pocit, že jaro je téměř za dveřmi.


A jako každý víkend, jsem popadl sekyru a ve spolupráci s Luckou a Davidem jsme připravili dřevo na týden dopředu. Někdo z toho měl dobrý pocit (já?) a někoho to skolilo a skončil na několik dní v posteli s horečkama (Lucka).


Doma byl víkend medově provoněný, protože Eliška pekla dva dorty (pro mě!). Medovník byl na doma a s prokládanými řezy obalenými v marcipánu a polévanými čokoládou s kokosovým mlékem jsem se vytáhl v práci. To se všichni olizovali! Teda až na děti, ty mají raději kupované sušenky, než domácí pečení. Bude asi nějakou dobu trvat, než je přeučíme. Jaké si to uděláš, takový to máš!



No, a jak jsem oslavil Kristova léta? V poklidu domova jsem se dobře najedl a napil, nic extra. Rozhodně se to nedá srovnávat s oslavou třicetin, to by mohli někteří vyprávět! A nebo raději ne...
Tak se zatím mějte krásně a užívejte sluníčka, dokud je.
P.S. stačí si říct o recept a napíšu...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama