První jarní pokusy

18. dubna 2013 v 11:34 | TMJ |  Jak se žije v Kozle
Sluneční počasí rázem proměnilo a obrátilo okolní přírodu i pochmurné nálady spojené s nekonečně dlouho se táhnoucí zimou. Okolní lesy jsou až kam oko dohlédne pokryté trsy modře až fialkově kvetoucích podléšek, tu a tam vykukují žluté a bílé kvítky sasanek či petrklíče. Nedávno se mi zaběhl Artuš a s jakou radostí jsem ho následně nalezl u potoka kousek od cesty v přítomnosti několika exemplářů plicníku lékařského. Při té příležitosti jsem si také všiml, že potok je po těch zimních eskapádách, kdy se sníh nikdy moc dlouho neudržel, křišťálově čistý a klidný. Podběl už pomalu odkvétá. Jelikož jsem v poslední době trávil většinu volného času na zahradě, málem jsem promeškal sběr těchto prospěšných bylinek. Jedna z nejlepších na nemoci spojené s dýchacími orgány. Těch pár desítek kvítků podbělu, co jsem posbíral prakticky pár metrů od domu, se už suší na půdě. Nejdříve jsem plánoval, že z nich udělám podbělový med, ale zas tolik jich nebylo. Největší radost mi však udělaly fialky, na které jsem nemohl dlouhou dobu nikde narazit. Už jsem si říkal, že na ně tady není vhodná půda, když jsem si najednou všiml, jak se krčí přímo na zahradě na okraji cestičky, kudy každý den procházím. A několik dnů nato vyrašily všude, kam až oko dohlédne, dokonce i pod okny na předzahrádce i na místěch, kde bych je vůbec nečekal.

S prvními jarními bylinkami jsem začal své první jarní bylinkové kůry. Tři kvítky podbělu mi stačily na šálek dobrého podbělového čaje slazeného medem. Jak už jsem říkal, skělá bylinka na "plicní" problémy. Kuřáci by se na tuto bylinku měli zaměřit. Já sice kuřák nejsem, ale trpím často na nachlazení. Děti se mohly utlouct po čaji z vrcholků mladých kopřiv a fialkových kvítků. Kopřivový čaj se doporučuje pít denně kvůli jeho pročisťujícím účinkům. A protože mi bylo líto jen tak vyhodit tu spoustu kořenů kopřiv, co jsem na zahradě vykopal, připravil jsem z očištěných kopřivových kořenů nakrájených na kolečka a borového jehličí koupelový odvar. Včera jsem vykopával také růžice pampelišek a napadlo mě, že je můžu rovněž zužitkovat. A tak vznikla výborná zdravá večeře plná vitamínů - salát z mladých pampeliškových listů, lístků kopřivy, listů medvědího česneku, jarní cibulky a na kostičky nakrájeného sýru goudam. Jenom chyběly rajčata, která by tomu dodala ještě jeden rozměr. I tak to byla bašta a proto recept na salát přidám do rubriky "Zdravé recepty", kterou jsem kvůli tomu zřídil. Přibude tam také recept na zapékané brambory s medvědím česnekem, které jsem dělal minulý týden.


Děti jsem zaměstnal při vysévání bylinek, koření a zeleniny do květináčků a minipařenišť už před týdnem a dnes nám vesele klíčí první exempláře. Dokonce dali přednost popisování cedulek před zíráním na oblíbené seriály v TV! Na zahradě mě pak čekala půdní úprava silně zaplevelené zahrady. Nebo bych měl spíš říct budoucí zahrady, protože to zahradu zatím jen velmi vzdáleně připomíná. V její zadní části zůstala stát konstrukce po fóliovníku, čehož jsem využil, půdu pod ním zpracoval, zasel zeleninu a po různých eskapádách také natáhl fólii, která zatím drží na svém místě. Eliška mi vyčítá, že bych nejdříve měl zahradu uklidit, aby to nějak vypadalo a pak se starat o půdu, ale já říkám: jsou věci, které prostě nepočkají. A tak jsem uprostřed hrozného bordelu vytvořil malou oázu uspořádanosti. Tedy, v rámci možností...


Až skončí hektické časně jarní období, budu moci pokračovat v rozdělaných činnostech doma. V dětském pokojíčku jsem ještě za pochmurného počasí stačil namalovat kmen stromu, kde se zabydlel méďa, kolem poletují ptáčci a tak, prostě taková pohádková romantika. Dětem jsem rozmluvil šílené pohádkové postavičky typu Hello Kitty apod., které by je s věkem stejně omrzely, navíc jsou to jen interaktivní reklamy na hračky. Až bude čas, tak společně domalujeme korunu. Mám smělý plán vytvořit jí z otisků dlaní dětí v různých odstínech zelené. Také mi zbývá natáhnout rákosové rohože podél stěn na chodbě, protože se bílá stěna v těchto místěch pořád špiní. Sice jsem je tam už jednou měl, ale v zimě je postupně z každé stěny Artušek strhal a rozškubal jako odměnu za to, že jsme ho nechali přes osm hodin doma samotného. Jedinná, která zbyla, je u jeho "krmítka", kde si to asi nechtěl zabordelovat. Ke druhým narozeninám dostal svůj vlastní domeček, takže může za pěkného počasí trávit veškerý čas venku. I Artuš se nemohl dočkat jara...

Tak jsem vyčerpal dnešní dávku povídání. Mějte se krásně a nebojte se experimentovat!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 bafy1960 bafy1960 | E-mail | Web | 18. dubna 2013 v 13:35 | Reagovat

moc pěkné jsi prostě šikulka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama