Bezinková marmeláda

1. října 2013 v 11:15 | TMJ |  Merlinův receptář
Marmeláda je skvělý způsob, jak si jednoduše a chutně uložit na zimu vitamíny, hlavně C, který v zimě nejvíc chybí. Vyrobíte-li si vlastní marmeládu, máte navíc jistotu, že je vyrobena ze stoprocentního ovoce a ne z odpadní břečky a haldy chemikálií. Také cena marmelád není zrovna příznivá. Padesát korun za sklenku něčeho, čemu stejně nemůžete důvěřovat. Pro mě dost pádných důvodů, abych se pokusil vyrobit si vlastní.

Bezinek je všude dost, není třeba je kupovat a jsou velmi zdravé (tedy až po tepelné úpravě, jinak projímají). Taková bezinková marmeláda nejen, že je chutná, ale obsahuje velké množství vitamínů jako A, C, B1, B2, B6, B12, kyselinu pantotenovou a také acetylcholin, známou protirakovinnou a protisklerotickou látku. Navíc obsahuje látky podporující vykašlávání hlenů, pomáhá při neuralgiích, zánětu trojklanného nervu, revmatismu či ischiasu. Jenom bychom to s její spotřebou neměli přehánět, protože nadměrné požívání může způsobit průjmy.

Moje první marmeláda z jablek a bezinek neměla u dětí valného úspěchu. Nedokázaly se prostě přenést přes ty kousky černého bezu se semínkama uvnitř. Proto jsem se napříště poučil a po několika dnech se pustil do druhého pokusu. A protože čaj z čerstvých šípků dětem zachutnal, použil jsem šípky také na přípravu zbrusu nové šípko-jablkovo-bezinkové marmelády. A výsledek? Děti se olizovali až za ušima. Barvou i chutí připomíná trochu borůvkovou, s jemně nakyslou chutí.

Natrhal jsem si tak dvě kila bezinek, asi pět větších jablek a několik hrstí šípku. Bezinky jsem zbavil stopek a přebral. Vybíral jsem jen ty zralé, tedy tmavě fialové až černé kuličky. Po přebrání a omytí mi zbylo necelé kilo kuliček černého bezu. Jablka jsem oloupal a nastrouhal na hrubém struhadle. Abych se přiznal, šípky nebyly ještě plně vyzrálé. Asi proto ta jemně nakyslá chuť marmelády. Nejsou nutnou složkou receptu jako jablka, která ji zjemní. Vybral jsem tedy tak dvě hrstě šípků, které jsem následně zbavil semínek. Všechny ingredience jsem nasypal do jednoho hrnce, přidal asi 200g želírovacího cukru a nechal přivést k varu. Poté jsem to přiklopil a nechal asi 15 minut povařit. Celou směs jsem pak rozmixoval tyčovým mixérem na hladnou kašičku, kterou jsem prosel přes cedník a tak se zbavil semínek. Procezenou směs jsem dal opět na plotnu, přidal dalších asi 100g cukru, krátce promíchal a odstavil. Doporučuji ochutnat, protože každý má rád různý poměr cukru. Ještě horké plníme do skleniček omytých horkou vodou a obrátíme dnem vzhůru. Skladujeme v chladu.

Nevýhoda tohoto "dětského" receptu je, že zbyde dost odpadu. Je to však zdravý odpad, proto jsem ho nevyhodil a naplnil s ním jednu sklenici. Dospělí mohou užívat po lžičkách jako prevenci nachlazení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama