Děju se

26. dubna 2016 v 11:53 | TMJ |  Něco málo pro duši

Svlékám formy.
Odlupuji je jako šupiny
chránící duši před světem druhých.

Nejsem to, co odpadá
říkám si
když klesají do hlubiny.

Pravda je nahá
bez přívlastků.

Všechno jsem pustil
sledujíc
co je neměnné.

Ztrácím se.
Nebo se nacházím?
Kam až to sahá?

Toho rána
všichni zmizeli
nejsou tu.

I ten, kdo si myslel,
že to vše sleduje
se rozplynul
s novým dnem.

Prázdnota v prostoru
bez objektu.

Herec
se proměnil ve hru.
Tanečník
je tancem.

Jsem nahý.

Záhy
oblékám si
co mi sluší.

Svět vzorů
mě opět vtahuje.

Život
už je takový.

Do všeho
co bylo mrtvé
vkládám opět svou duši.

Z podhoubí
vykukují klobouky.
Bez úsilí
bez dobrého
bez zlého.
Jak prosté.

Jsem oblečený
a zároveň
nahý.

Bez snahy
jdu sám sobě
vstříc.

Děju se.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jana Jana | E-mail | 26. dubna 2016 v 17:42 | Reagovat

Je to moc krásné ! Jen neumím najít ta správná slova....Všechna mi najednou připadají prázdná.
Možná se taky děju  :)

2 TMJ TMJ | 27. dubna 2016 v 10:36 | Reagovat

[1]: Všichni se dějeme, jenom jsme na to zapomněli :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama