Březen 2018

Jak souvisí šamanské cesty, hůl a páteř

29. března 2018 v 10:12 | TMJ |  Strom života

Když jsem zhruba před dvaceti lety začal se šamanskými cestami, přišla ke mě na jedné z cest hůl. Prostě najednou se mi objevila v ruce, když jsem se ocitl v situaci, kdy jsem nedokázal zahnat hada, který se stále vracel, at jsem dělal cokoliv. Stačil jeden rozhodný úder holí a had se odplazil a už se neukázal. Nešlo o sílu nebo tvrdost úderu, ale o rozhodnost a nezlomnost záměru, kterou ta hůl symbolizovala. Od té doby jsem hůl na svých šamanských cestách používal vždy, když jsem potřeboval být pevný a rozhodný, když jsem si nebyl jistý, cítil nedostatek vůle nebo jsem potřeboval dodat sebevědomí na své cestě. Stačilo ji držet v ruce. Nedávno jsem si uvědomil, že ta hůl představuje vlastně moji páteř. Když jsem uchopil tu hůl, jakobych symbolicky uchopil, narovnal a zpevnil svojí páteř. Když jsem Rovný a Pevný v sobě, jsem také Sebe-vědomý, Jistý a Rozhodný. Mohu se sklonit před všemi bytostmi všech světů, a přesto neztratit nic ze své Rovnosti. Nahlédnutí této symboliky mi dalo uvědomění, jak Rovnost, Pevnost záměru a Sebevědomí souvisí s páteří. Páteř se mi stala v běžném životě tím, čím pro mne je ve světě za oponou, kam vyrážím na šamanské cesty, hůl.
Zdravím a přeji Vám Rovnost a Sebe-vědomí 🙏

Jaro, Vesno vítej!

21. března 2018 v 21:44 | TMJ |  Strom života

Jaro, Vesno, vítej
Zatanči nám, zaskotač, sluníčko přivítej!
Perun podlehne kráse Tvých očí,
kopí z jeho ruky náhle vyskočí,
a první hrom jarní,
zažene Morenu, ledovou paní...

Tvůj Merlin

Práce s emocemi

3. března 2018 v 18:48 | TMJ |  Něco málo pro duši


Úvod
Na začátek bych chtěl říct, že nejsem zastánce škatulkování a rozdělování na negativní a pozitivní. Emoce jsou prostě emoce. Nejsou žádné chtěné a nechtěné, dobré a špatné. Jsou naše. Patří k nám, tak jako ruce a nohy. Pokud chceme emoce, které jsou komplexní živou energií, nějak rozdělovat, tak ale s tím vědomím, že jde jenom o takový pracovní koncept, který odráží různé přístupy k práci s emocemi.

Nepotlačovat
Emoce jsou pro člověka velkým darem. Když nebráníme emoční energii, aby proudila jak má, když jí naopak dokážeme usměrnit, odkrýváme její velký léčivý potenciál. Taková jednoduchá věc jako je přístup k našim emocím, dokáže změnit náš život od základu. Mnozí lidé po nastudování různé duchovní či psychologické literatury nabudou dojmu, že už jsou jako nad věcí, cítí pouze pozitivní emoce a ty negativní emoce druhých se jich nedotýkají. Ve skutečnosti je to takový útěk od lidskosti, jenom taková maska, pod kterou to mnohdy dost divoce vře, jako v sopečném krbu. Pak nastávají období deprese nebo jakoby bezdůvodného podráždění - protože někde se ta potlačená energie odpustit musí. Někdo má tendence poté sáhnout po alkoholu, drogách nebo zvláštních duchovních praktikách, které radí odstoupit a jakoby se izolovat od emocí. Některé z těchto metod potlačenému dají průchod ty druhé ho ještě více utemují. V zásadě však nic neřeší. Dokud sami sebe nepřijmeme jací jsme, i s těmi emocemi, které se nám na druhých a na nás nelíbí, budeme se motat stále v tom nikdy nekončícím kruhu nevědomého potlačování a nevědomé kompenzace. Potlačené emoce v nás zůstávají, protože jim nedovolíme odejít, nedovolíme jim proudit, odsoudili jsme je k zatracení. Nevědomky si tak vytváříme vlastní peklo, které projektujeme ven a v pekle pak skutečně žijme. Zákon o zachování energie říká, že energii nelze zničit, pouze přeměnit na jiný druh energie. Potlačení tedy časem zákonitě povede k problému, energetické nerovnováze, konečným důsledkem mohou být různá onemocnění. Jak říkal Šula: Projevená negativní emoce je stejně léčivá, jako projevená pozitivní emoce. A stejně tak potlačená pozitivní emoce je stejně destruktivní, jako potlačená negativní emoce.

Dovolme si projevovat emoce, myslím, že žádný z nás není robot ani nadčlověk. Neutíkejme se od člověčenství.

Jak to ale udělat? Jak pouštět třeba negativní emoce a přitom nebýt destruktivní ke svému okolí?
Emoce lze v zásadě vypouštět dvěma způsoby: horizontálně nebo vertikálně. Horizontálně vypouštíme emoce zcela běžně a úplně bezděčně. Emoční energii tak vysíláme na druhé lidi, zvířata nebo i věci. Horizontálně vypuštěná emoce zůstává v prostoru, což je prospěšné u vypouštění těch pozitivních, ale v případě negativních emocí to příliš prospěšné není. Po takovémto vypuštění totiž nedochází pouze k uvolnění nahromaděné energie, ale také k odezvě uvnitř nás samých. Tedy, když na jiného člověka vypustím třeba zlost, vyvolá to ve mě pocity studu, výčitek, sebe-odsouzení či sebe-odporu, které jsou samozřejmě už předem nechtěné a proto okamžitě potlačné. Na jednu stranu si tedy ulevím, na druhou stranu si zase naložím. A to nehovořím o tom, že negativní emoce prsknutá na druhého člověka se horizontálně šíří dál a velice snadno se nám jako bumerang může vrátit zpátky. Na druhou stranu horizontálně vypuštěná pozitivní emoce v nás vyvolá vždy dobrý pocit. Sice časem odezní, ale je to léčivé nejen pro nás, ale i pro příjemce a skrze něj se může pozitivní emoce horizontálně šířit na další lidi. Proto nepotlačujte ani pozitivní emoce, nebojte se, že budete vypadat před druhými hloupě, nestydte projevovat lásku, radost nebo vděčnost. Léčíte tím sebe i druhé. Shrnu-li to, je prospěšné a dokonce léčivé horizontálně šířit pozitivní emoce, ale neprospěšné a dokonce destruktivní takto šířit ty negativní. Jednoduše proto, že horizontálně šířená emoce zůstává v prostoru. V tom vnějším, ale hlavně v tom vnitřním (což je prakticky to samé - co je venku, je i vevnitř, co je vevnitř, je i venku).

Co tedy s negativními emocemi, když je destruktivní je držet v sobě i horizontálně je vypouštět?
Východiskem je vertikální vy-pouštění. Vertikálně lze pouštět emoční energii dolů, do Země nebo nahoru, do Nebe, Vesmíru, nebo jak si to pojmenujete, to je jedno, podstatný není směr, ale vertikální poloha, protože takto vypuštěná emoční energie v prostoru nezůstává. Neulpí na Zemi ani ve vzduchu, ani ve vás. Jsme děti Matky Země a když jsme přišli na tento svět, bylo pro nás vertikální vypouštění zcela přirozené. Pozorujte malé děti. Do určitého věku vypouští zlost dupáním do země. Rodičům se to většinou nelíbí a tak je postupně učí toto chování potlačovat. Tak je to totiž učili jejich rodiče, jiný způsob jak pracovat s negativními emocemi neznají. Nevědomky tak přenáší tyto vzorce na své potomky. Dospělí někdy bědují s obličejem obráceným k nebi nebo se jdou vyřvat do lesa. To je také způsob, jak to ze sebe pustit a zároven energii nešířit dál prostorem. Introvertně založení lidé možná dají přednost vizualizaci a vypouštění negativních emocí ve formě hutné tmavé energie během meditace nebo relaxace nahoru nebo dolů po páteři. Každému bude vyhovovat něco jiného, nebojte se v tomto směru experimentovat, jen mějte na paměti ten vertikální směr. Zkuste to, ucítíte úlevu. Udělejte z toho návyk a zlepší se vám kvalita života.

Dovětek
Na závěr ještě doplnění pro hloubavější čtenáře. Vertikála a horizontála spolu tvoří kříž, kterýžto je jedním z nejstarších symbolů lidstva, kde horizontální linka symbolizuje lidskou úroven a vertikální božskou. V matematice je kříž znakem pro sčítání. Kříž je tedy součtem lidského a božského a symbolizuje celistvost a vyváženost všech elementů (uprostřed kříže, kde se stýká vertikála s horizontálou, je kříž vyvážený a stabilní). Když se říká, abychom byli ve svém středu, má se za to být v tom místě, kde se stýká božské s lidským a kde jedině jsme vyvážení a energie mohou volně proudit. Práce s tímto systémem vertikálního a horizontálního pouštění emoční energie (a samozřejmě také přijímání energie), se tedy nevědomky posouváme k onomu středu a životní stabilitě. Křestanství posunulo horizontální linku rovnoramenného kříže výš, což symbolizuje pozvednutí lidského vědomí na vyšší úroven. Na této horizontální části kříže byl také zavěšen Ježíš a zde také jako člověk skonal. Poté byl pohřben (symbolicky to znamená vertikálně dolů, k Matce) a následně vystoupil na Nebe (vertikálně nahoru, k Otci). Ale to už je jenom takový nepodstatný dovětek ohledně symboliky a není nutno se tím nějak příliš zabývat, akorát by nás to odvádělo od skutečného žití ted a tady. Ta slova okolo nejsou tak důležitá, hlavní je, že to funguje. Každý si to může vyzkoušet.