Merlinův receptář

Šípkový likér

28. února 2017 v 8:27 | TMJ
O pozitivních účincích růže šípkové se dočtete v mém bylinkáři. Šípky obsahují 20x více vitamínu C, než citrony. Likér je vedle šípkového prášku, sušených šípků či marmelády jedním ze způsobů, jak si uchovat imunitu posilující účinné látky na zimu, kdy je potřebujeme snad nevjcíe. A bezesporu jde též o výbornou pochutinu ke svátečnímu stolu.


Ingredience:
500g šípků
1 l vodky
250-500g cukru (možno kombinovat se sirupy)
několik hřebíčků, celá skořice
250 ml vody
200 ml červeného vína (není nutné)


Šípky sbíráme v pozdním podzimu, sytě červené, ideálně již přešlé mrazem. Mráz poškozuje buňky, což napomáhá jejich důkladnému vyluhování. Když nepočítám zbavení stopek, plody již dále neupravujeme. Možství závisí od toho, kolik máme k dispozici alkoholu. Orientačně 500 kg šípků na jeden litr vodky (poznáte, až slejete do společné nádoby). Plody nasypeme do uzavíratelné nádoby, přidáme několik hřebíčků a celou skořici. Poté zalijeme čistou vodkou tak, aby byly všechny plody ponořené těsně pod hladinou. Uzavřeme a necháme vyluhovat přibližně tři týdny. Jednou za čas nádobu několikrát obrátíme dnem vzhůru a zase dáme nazpět.

Po zhruba třech týdnech můžeme přistoupit ke druhé části. Vodu přivedeme do varu a přidáme cukr nebo sirup, poté ihned odstavíme a necháme vychladnout. Já dával půl napůl cukr s jitrocelovým sirupem. Záleží kdo jak má rád sladké, proto jsem uvedl množství cukru 250-500g. Smícháme s proceděným macerátem ze šípků a vodky, můžeme přidat červené víno. Když se někomu bude zdát výsledný produkt příliš silný, přidá vodu. Kdyby se snad našel někdo, kdo by dal přednost silnější variantě, stačí přidat vodku. Důkladně promícháme a plníme do lahví. Před užíváním ještě necháme dle uvážení uležet v chladu.

Jedna štamprle denně posiluje organismus a podporuje normalizaci srážlivosti krve.

Bezinkový likér

20. ledna 2016 v 9:23 | TMJ
Bezinkový likér jsem dělal už na konci léta, ale to pravé koštování a hodnocení produktu přišlo až o vánočních svátcích a silvestru. Jeho lahodná chuť okouzlila každého, jako likér je zatím ten bezinkový nepřekonaný. Osobně bych napříště přidal trošičku více rumu, ale to je na každém jak ostré to má rád.

Základem jsou plně zralé plody bezinkového keře. Poznáte je tak, že jsou temně fialové až černé. Nasbírejte celé oplodí, které následně zbavte zelených částí. Měly by stačit tak dvě až tři kila bezinkových kuliček. Omyté kuličky vložte do velkého hrnce a zalijte vodou tak, aby byly všechny ponořené. Přidejte celou skořici (případně lžičku mleté), 4-6 kusů hřebíčku a přiveďte k varu. Poté přidejte zarovnanou lžíci kávy (já dával instantní) a ještě pár minut nechte povařit. Do směsy vymačkejte jeden citron nebo jej jen tak pokrájejte na plátky a vložte do hrnce. Přiklopte a nechte jeden den uležet.
Druhý den přeceďte a dejte povařit. Vsypte kilo cukru, ideálně třtinového, můžete též kombinovat s medem nebo sirupem. Vařte do rozpuštění, poté odstavte. Po vychladnutí přidáme litr rumu.

A to je vše, přátelé! ;-)

Ořešáková tinktura, ořešákový likér

25. srpna 2015 v 14:54 | TMJ
Minulé dva roky nebyly pro náš vzrostlý ořešák zrovna přívětivé, protože brzy z jara přišly mrazíky, které poctivě zlikvidovali všchny květy. Tento rok jsme se ale konečně dočkali slušné úrody, takže jsem se mohl pustit do experimentování.
Ořešáková tinktura se užívá na lžičku, třicet minut před jídlem, preventivně lžičku na lačno po ránu. Tinkrura se užívala odjakživa jako silný čistící prostředek s detoxikačním účinkem. Pročišťuje žaludek, játra, krev, odstraňuje slabost žaludku a hnilobné procesy ve střevech. Kromě toho je vynikajícím prostředkem proti husté krvi. V lidovém léčitelství se používala proti střevním parazitům (u dětí ředíme vodou) nebo proti vším. Pro rozmlsané jazýčky se dále tinktura upravuje na likér, který nemá tak silné účinky, třeba proti těm parazitům, ale stále pozitivně podporuje činnost žaludku a jater. Navíc můžete sem tam nabídnout návštěvě jako chutný apetitiv a nevědomky tak podpořit jejich zdraví ;-)


Plody ořešáku na výrobu tinktury/likéru se doporučuje sbírat do svatého Jana, tedy 24. června, dokud ještě plody nezačnou tvrdnout a jdou lehce rozkrojit. Já jsem sbíral relativně brzo, někdy začátkem června, jelikož díky počasí začaly plody ve velkém padat samy. Nemohl jsem je tam prostě nechat jen tak ležet! Dále jsem si koupil velký pomeranč a citrón, litr vodky a připravil smotek skořice a hřebíček.

Vlastní postup

Ořešáková tinktura
Připravíme si větší uzavíratelnou průhlednou nádobu/lahev. Já jsem plnil třílitrovou sklenici od okurek. Zelené ořechy nakrájíme podle velikosti ořechů a hrdla nádoby na půlky, čtvrtky nebo plátky a ty vsypeme do nádoby. Při zpracování ořechů myslete na to, že silně barví, naši předci si tím barvili vlasy a látky. Pokrájené ořechy zalijeme min. 40% vodkou tak, aby byla hladina asi pět centimetrů nad ořechy. Poté vložíme smotek skořice, několik hřebíčků, může být i třeba i vanilka. Nemusíte se toho bát, přes tu intenzivní ořechovou chuť není stejně nic jiného pořádně cítit ;-) Nakonec doplníme pomerančem a citrónem krájeným na plátky, včetně kůry. Všechno by mělo být krásně ponořené, pokud ne, tak doplnit vodkou. Nádobu uzavřeme a postavíme na tři až šest týdnů na slunné místo, třeba na okno. Občas protřepeme. Poté stačí už jenom procedit přes plátýnko a můžeme plnit do lahví/lahviček.

Ořešákový likér
Předem připravenou tinkturu dle chuti dosladíme medem nebo sirupem (já použil jitrocelový sirup, který jsem vyráběl měsíc předtím). Pokud to bude stále příliš ostré, nařeďte vlažnou vodou smíchanou s cukrem.

Bezinková marmeláda

1. října 2013 v 11:15 | TMJ
Marmeláda je skvělý způsob, jak si jednoduše a chutně uložit na zimu vitamíny, hlavně C, který v zimě nejvíc chybí. Vyrobíte-li si vlastní marmeládu, máte navíc jistotu, že je vyrobena ze stoprocentního ovoce a ne z odpadní břečky a haldy chemikálií. Také cena marmelád není zrovna příznivá. Padesát korun za sklenku něčeho, čemu stejně nemůžete důvěřovat. Pro mě dost pádných důvodů, abych se pokusil vyrobit si vlastní.

Bezinek je všude dost, není třeba je kupovat a jsou velmi zdravé (tedy až po tepelné úpravě, jinak projímají). Taková bezinková marmeláda nejen, že je chutná, ale obsahuje velké množství vitamínů jako A, C, B1, B2, B6, B12, kyselinu pantotenovou a také acetylcholin, známou protirakovinnou a protisklerotickou látku. Navíc obsahuje látky podporující vykašlávání hlenů, pomáhá při neuralgiích, zánětu trojklanného nervu, revmatismu či ischiasu. Jenom bychom to s její spotřebou neměli přehánět, protože nadměrné požívání může způsobit průjmy.

Moje první marmeláda z jablek a bezinek neměla u dětí valného úspěchu. Nedokázaly se prostě přenést přes ty kousky černého bezu se semínkama uvnitř. Proto jsem se napříště poučil a po několika dnech se pustil do druhého pokusu. A protože čaj z čerstvých šípků dětem zachutnal, použil jsem šípky také na přípravu zbrusu nové šípko-jablkovo-bezinkové marmelády. A výsledek? Děti se olizovali až za ušima. Barvou i chutí připomíná trochu borůvkovou, s jemně nakyslou chutí.

Natrhal jsem si tak dvě kila bezinek, asi pět větších jablek a několik hrstí šípku. Bezinky jsem zbavil stopek a přebral. Vybíral jsem jen ty zralé, tedy tmavě fialové až černé kuličky. Po přebrání a omytí mi zbylo necelé kilo kuliček černého bezu. Jablka jsem oloupal a nastrouhal na hrubém struhadle. Abych se přiznal, šípky nebyly ještě plně vyzrálé. Asi proto ta jemně nakyslá chuť marmelády. Nejsou nutnou složkou receptu jako jablka, která ji zjemní. Vybral jsem tedy tak dvě hrstě šípků, které jsem následně zbavil semínek. Všechny ingredience jsem nasypal do jednoho hrnce, přidal asi 200g želírovacího cukru a nechal přivést k varu. Poté jsem to přiklopil a nechal asi 15 minut povařit. Celou směs jsem pak rozmixoval tyčovým mixérem na hladnou kašičku, kterou jsem prosel přes cedník a tak se zbavil semínek. Procezenou směs jsem dal opět na plotnu, přidal dalších asi 100g cukru, krátce promíchal a odstavil. Doporučuji ochutnat, protože každý má rád různý poměr cukru. Ještě horké plníme do skleniček omytých horkou vodou a obrátíme dnem vzhůru. Skladujeme v chladu.

Nevýhoda tohoto "dětského" receptu je, že zbyde dost odpadu. Je to však zdravý odpad, proto jsem ho nevyhodil a naplnil s ním jednu sklenici. Dospělí mohou užívat po lžičkách jako prevenci nachlazení.

Moje univerzální léčivá mast

9. září 2013 v 11:03 | TMJ
Už nějaký ten čas jsem se chystal na výrobu léčivé masti. Slyšel jsem velkou chválu na měsíčkovou mast, která dělá až divy a poradí si se všemožnými kožními problémy, také s omrzlinami, popáleninami, proleženinami a tak dále (viz můj bylinkář). Podobné účinky má prý také mast z řepíku lékařského. Mast z meduňky lékařské má zase desinfekční účinky, užívá se na boláky, hmyzí štípance nebo opary. Nesmíme vynechat ani kostival, který je nejlepší léčivkou na regeneraci; její aktivní látky dokáží projít skrze kůži až do svalů a kostí. Nakonec, kdo neslyšel o v poslední době velmi diskutované masti konopné, že? Tolik skvělých léčivek, ale kterou si vybrat? Nakonec jsem se rozhodl vytvořit mast univerzální, kde měly být obsaženy všechny výše zmíněné bylinky. Samozřejmě, nebudu nikomu nalhávat, že jsem se rozhodoval jen podle účinků bylinek, protože tu hrála velkou roli také dostupnost. Naštěstí mám všechny tyto rostliny takřka pod nosem, i když třeba takový kostival, který jsem si hýčkal dole u potoka, mi vzala velká voda.
Druhý problém, který jsem musel vyřešit, bylo médium. V dnešní době není problém koupit v lékárně lékařskou vazelínu nebo vosk. V úvodu do mého bylinkáře se dočtete, jak se taková mast z vosku vyrábí. Já jsem však použil metodu tradičnější, jednodušší a dle mého názoru "přírodnější". Jejím základem je vepřové sádlo. Někomu se možná nebude zamlouvat jeho vůně nebo mastný povlak po namazání, ale to jsou podle mne jen drobnosti, které budou doufám vynahrazeny jinak.


Tak a teď k samotnému postupu.
Jak to u mých receptů bývá - nejde o žádné dogma. Rostliny můžete libovolně kombinovat nebo si udělat mast jednosložkovou. Jako vždy dávkuji podle odhadu, není co zkazit.

Ingredience: 500g sádla, dvě hrsti natě měsíčku lékařského (s květy i listy), dvě hrsti natě řepíku lékařského (dával jsem jen listy, protože už odkvetl a nať začala dřevnatět), hrsť natě meduňky lékařské (listy, pokud kvete, možno i s květy), hrsť listů konopí setého, hrsť natě a kořene kostivalu lékařského.

Nechte sádlo rozehřát v hrnci na kamnech asi na takovou teplotu, jako když chcete smažit řízky. Všechny rostlinné ingredience nasekejte nožem na cca 1 cm a vhoďte je do nádoby. Bylinky vmíchejte do horkého tuku, krátce je nechte zapražit a poté stáhněte z plotny (opravdu jen krátce, nechceme bylinky smažit). Pořádně promíchejte, přikryjte pokličkou a nechte uležet do druhého dne. Druhý den dejte hrnec na plotnu a prohřejte, aby se sádlo rozpustilo. Poté odstavte a proceďte přes mušelín nebo prostě kus vhodné látky a nakonec pořádně rostlinky v látce vyždímejte. Nejprve směs promíchejte, poté ještě za tepla plňte do čistých skleniček se širokým uzávěrem. Uchovávejte v chladu.

Zhruba po týdnu už mast sbírá body. Artuš měl na krku ošklivé hnisavé boláky. Sice už odezněla prvotní alergická reakce, ale tak dva měsíce se to nechtělo zlepšovat, navíc si to pořád drbal. Stačilo dvakrát namazat a už se to vesele hojí a zarůstá znovu chlupy. Krása.

Bezinková šťáva

19. června 2013 v 11:04 | TMJ
Na letošní bezinkovou sezónu jsem se vyloženě těšil, protože se z bezu dá dělat velké množství různých věcí, na kterých můžu ukojit svoje tvořivé choutky. Bezinková omáčka, bezinkový chléb, bezinkový ocet, bezinkové víno, bezinkové špampaňské, bezinkový likér, bezinková mast, bezinková marmeláda, bezinková povidla... a bezinkový sirup!


Spotřeba šťávy je u nás obrovská, proto jsem vděčný, když si můžu vyrobit šťávu, která je nejen zdravá, bez barviv a konzervantů, ale také svou chutí a vůní předčí všechny kupované paskvily. Jedniné, co k tomu potřebuji, je cca 30-50 květů bezu (záleží na velikosti), kilo a půl cukru a citrón. Ten by měl být chemicky neošetřený. Já koupil bio citróny, jsou sice o něco dražší, ale pořád se ještě výroba vlastní šťávy vyplatí. Když jsem to počítal, tak mi vyjde jeden litr takto vyrobené šťávy na necelých dvacet korun.

A teď samotný recept: 30-50 natrhaných květů rozložte květy dolů na noviny nebo jen tak na čistý parapet, jak jsem to udělal já, a nechte je tak minimálně 20 minut, abyste dali případným hmyzím návštěvníkům šanci v míru odejít. Poté, je můžete propláchnout (ne moc, abyste nevyplavili všechen pyl a vůni) a vhoďte do 3 litrů vody, do níž nezapomeňte přidat ještě jeden na plátky nakrájený citrón. Přiveďte k varu a povařte maximálně deset minut, poté přiklopte, sundejte z plotny a nechte do druhého dne stát. Druhý den obsah hrnce přeceďte a důkladně vymačkejte. Takto získanou šťávu přiveďte k varu a přidejte kilo a půl cukru. Já v této fázi přidal ještě jeden citrón, ale není to nutné. Vařte do požadované konzistence. V mém případě to znamenalo, že jsem hrnec odstavil z plotny asi po hodině a půl, když se asi jedna třetina odpařila. Ještě za horka plňte důkladně vypláchnuté láhve nebo sklenice.

Smrkový sirup na kašel

19. června 2013 v 11:00 | TMJ
Už brzy zjara jsem se těšil na první smrkové výhonky, protože jsem se dočetl, že se dají jíst za syrova, jemně posekané na chlebu s máslem nebo zavařené jako falešné kapari ve sladko-kyselém nálevu. Dá se z nich udělat voňavý čaj blahodárně působící na dýchací ústrojí anebo rovnou sirup. Syrové nejlépe chutnají nejmladší světle zelené konce větviček, které jsou šťavnaté a jemně nakyslé. Trochu mi svojí chutí připomínají šťovík, smrková příchuť je cítit jen jakoby na pozadí. Jak postupně dorůstají a tvrdnou, ztrácejí na šťavnatosti a stravitelnosti.


Výroba sirupu je velmi jednoduchá. Natrháte si přiměřené množství smrkových výhonků (vzhledem k množství sirupu, který se chystáte vytvořit). Já si narthal asi půl mísy, ale s tím si nemusíte dělat hlavu, protože budete muset stejně trhat opakovaně, jelikož by se výhonky měli průběžně doplňovat. Natrhaný poklad omyjte a nasekejte nožem. Poté vrstvěte do sklenice vždy jednu vrstvu posekaných výhonků a jednu vrstvu cukru, dokud sklenici nenaplníte. Poté už za vás práci odvede sluníčko. Postavte sklenici na slunné místo, nejlépe za okno, kam nejdéle sívtí slunce. Když na to není počasí, tak se zas tak moc neděje, v tom případě uchovejte sklenici prostě někde na teplém místě. Postupně se bude uvolňovat sirup, který se bude usazovat na dně sklenice a celá hmota se bude usazovat. Každý den nezapomeňte celý obsah sklenice protřepat a jak se bude usazovat tak můžete (ale nemusíte) ještě doplňovat dalšími vrstvami výhonků a cukru. Po třech týdnech obsah sklenice přefiltrujte přes plátýnko a dobře vyždímejte. Takto získaný sirup ještě převařte, aby déle vydržel a plňte do lahviček, které uchovejte v chladu. Užívejte jako jakýkoli jiný sirup na kašel, zvláště u dětí budete mít úspěch, jelikož není jenom zdravý, ale také velmi chutný.

Ještě pro představu moje zkušenost: sirup jsem nechával spíš za oknem, protože bylo chladné a deštivé počasí. Z toho důvodu jsem potom prodloužil dobu o jeden slunečný týden. Výhodnky jsem nacpal spolu s cukrem do sklenice od okurek a už jsem nic dalšího nedoplňoval, takže se mi množství ve sklenici usadilo a zmenšilo na méně, než polovinu. Množství získaného sirupu: jedna lahvička od použitého sirupu z lékárny.

Kopřivová polívčička

22. května 2013 v 13:09 | TMJ
Jedním z dalších mých pokusů byla polévka z kopřiv, která mě velmi příjemně překvapila. Četl jsem několik receptů a každý k tomu přistupuje trošičku jinak. Vzal jsem si tedy z každého něco a výsledný recept vám zde předkládám.
Základní ingredience - kopřiv - je všude dost. Přestože jsem se naučil je trhat bez rukavic, všem vřele doporučuji použít při jejich sběru rukavice. Otrhávám celou vrchní část s mladými lístky. Natrhané množství nepodceňte (jako se to stalo mě), protože když kopřivy spaříte, tak se jejich množství rázem rapidně zmenší. Odhadem by mělo stačit tak 250g kopřiv. Dále budete potřebovat kousek másla, cibuli, zeleninový vývar nebo zeleninový bujón, špetku oregána a tymiánu, sůl a pepř, sladkou smetanu nebo trochu mléka (můžete vyzkoušet i variantu bez mléka nebo smetany). Já navíc "vylepšil" polívčičku medvědím česnekem a jedním vajíčkem, někdo doporučuje lžičku protlaku nebo jedno rajče. Ke kopřivám lze též přidat i další bylinky.

Cibuli nakrájejte a osmahněte na másle do sklovita. K tomu přidejte omyté a pokrájené kopřivy, medvědí česnek a koření. Protože jsem to podcenil a natrhal málo kopřiv, přidal jsem také trochu špenátu. Deset minut poduste, pak přidejte mléko nebo smetanu (podle chuti). Já ještě předtím celou směs kvůli dětem rozmixoval. Kdo chce, tak může dochutit česnekem a zahustit vajíčkem. Výborná je s nakostičky pokrájenými a na sucho opraženými kostičkami chleba.

Pampeliškový sirup

13. května 2013 v 11:13 | TMJ
Jak to tak se mnou bývá, rozhodl jsem se o tradiční recept, avšak neměl jsem všechny potřebné ingredience, a tak jsem byl nucený trošku improvizovat. Pravda, nebudu zastírat, že i kdybych měl vše, co se v receptu píše, stejně bych si ho po svém trošku "vylepšil". Takový prostě jsem.

Základní ingredience je všude dost, tedy dvě stovky pampeliškových květů na jedno kilo cukru a 600 ml vody. Já dělal ze dvou kilogramů, takže jsem děti poslal nasbírat pro jistotu pět stovek květů, které jsem protřídil a stovku vyřadil. Květy sbírejte, až opadne ranní rosa, dříve ne. Ideální jsou plně rozkvetlé květy zlatožluté barvy sbírané za slunečného počasí kolem poledne. Dále budeme potřebovat kůru z jednoho chemicky neošetřeného pomeranče a jednoho chemicky neošetřeného citrónu. Pokud byste na tom byli čistě náhodou stejně jako já a kůru neměli, pak můžete zkusit mojí metodu s jablky. V tom případě si připravte dvě jablíčka. Dále jsem pro můj recept použil "vylepšováky", které v tradičním receptu nenaleznete. Zaprvé, smotek skořice a zadruhé, hrst bylinek proti kašli, které se dají ještě na počátku kvetení pampelišek v přírodě sehnat. Mě stačilo obejít dům a měl jsem několik natí plicníku a prvosenky. Pro inspiraci stačí zalistovat v mém bylinkáři. Není to nutná ingredience, ale použil jsem jí proto, aby sirup mohl sloužit mimo-jiné také jako podpůrná léčba při nachlazení. Jinak, fantasii se meze nekladou a daly by se určitě použít i jiné léčivky, např. meduňka, kopřiva, fialka, podběl, hluchavka, atd. Mimochodem, ze samotného podbělu nebo hluchavky se dá stejným způsobem udělat také sirup nebo med. Samozřejmostí jsou nějaké sklenice či skleničky s uzávěrem, velký hrnec a cedník. A teď tedy postup:

1. Natrhané pampeliškové květy buďto opláchněte (čímž se však zbavíte části drahoceného pylu) anebo na hodinku rozložte na noviny a nechte případné hmyzí návštěvníky, aby odešli sami.
2. Květy hoďte do hrnce a zalijte vroucí vodou. Kdo chce, může přidat smotek skořice a další bylinky. Přikryjte pokličkou a nechte stát do druhého dne.
3. Druhý den přeceďte a vymačkejte květy, do výluhu přidejte cukr a kůru z pomeranče a citrónu. Květy poputují na kompost nebo do košic. Někdo ještě přidává lžičku kyseliny citrónové či vymačká citrón (asi kvůli konzervaci, záleží jak dlouho ho chcete skladovat). Díval jsem se na internetu, že ta kůra z pomeranče a citrónu není až tak nutná, nicméně já zkusil trochu jiný postup. Nakrájel jsem dvě jablíčka i s jádřincem (obsahuje nejvíce pektinů - želírovacích látek) a v malém hrnci povařil na kaši. Tu jsem přecedil a přidal do hrnce se vznikajícím sirupem namísto kůry z pomeranče a citrónu.
4. Přiveďte k varu a stáhněte plamen na minimum. Tímto způsobem jsem sirup vařil opravdu velmi dlouho, tak pět hodin určitě. V některých receptech doporučují prostě vařit za stálého míchání hodinu a půl, ale já volím raději cestu mírného plamene, aby nám v sirupu zůstalo co nejvíce prospěšných látek. Někde jsem dokonce četl postup, při kterém se směs jen přivedla k varu a poté odstavila z plotny a to se opakovalo stále dokola, dokud neměla směs tu správnou konzistenci. A jak vůbec poznáme, že máme hotovo? V průběhu vaření si odeberte menší množství na malý talířek nebo na dno šálku a nechte vychladnout. Pokud vám taková konzistence stačí, pak můžete vaření ukončit. Kdo chce dosáhnout hustoty medu, musí přidat více cukru, jinak by asi vařil hodiny a hodiny. Mě se na sirupu líbí, že se dá použít jak do čaje, tak s vodou namísto šťávy. Taková pampelišková šťáva s ledem a rozsekanými čerstvými mátovými či meduňkovými lístky, hmmm...
5. Prázdné sklenice vypláchněte vroucí vodou, nechte okapat a plňte ještě vařicí směsí. Sklenici po naplnění pevně uzavřete a otočte "hlavou dolů". Takto by vám měl sirup vydržet několik měsíců. Tedy, jestli ho do té doby nespotřebujete! :-)

Jarní salát plný vitamínů

18. dubna 2013 v 15:25 | TMJ
Tenhle recept je vyloženě "jarní". Dal by se zařadit mezi jarní léčivé kůry. Syrové ingredience vám pomohou k pročištění organismu po dlouhé zimě, nabuzení celkového metabolismu a navíc obsahují mnoho prospěšných látek. Pokud patříte mezi ty, co si vystačí s kusem flákoty a multivitamínovou pilulkou, pak vás to asi neohromí, ale v opačném případě si pochutnáte na svěžím zdravém salátu.

- natrhejte si hrst mladých pampeliškových listů (čím starší, tím víc jsou hořké, ale ani to není na škodu, protože hořčiny příznivě působí na zažívání). Ve Francii dokonce pampelišku pěstují na zahrádkách jako zeleninu, přičemž za delikatesu jsou považované bílé křehké listy, čehož dosáhneme tím, že rostlinu přikryjeme, třeba kbelíkem, aby na ní nemohlo sluníčko. Listy zbavte případných tvrdých částí (u mladých listů to odpadá) a omyjte. Pampeliška má blahodárný vliv na trávicí trakt. Kromě toho obsahuje minerální soli, draslík, vitamíny C a B a dokonce má více provitamínu A, než mrkev.
- natrhejte si hrst mladých kopřivových lístků. Když už je kopřiva větší, sbírejte jen vrcholky. Větší listy nejsou na závadu, ale jsou tužší a mohou zapáchat. Na sběr kopřivy si nezapomeňte vzít rukavice. Žahavých chloupků se zbavíte jednoduše tím, že lístky po jednom promnete v ruce pod tekoucí vodou. Žádný strach, je to jen kopřiva! Kopřiva má příznivý vliv na celkový metabolismus, krvetvorbu, její stimulaci a pročištění. Kromě toho obsahuje vitamíny C, B1, B2, provitamín A, železo, minerální soli nebo také glykokyníny vyvolávající pokles krevního cukru.
- do třetice si natrhejte několik listů česneku medvědího (to záleží na tom, kdy trháte. V květu obsahuje více účinných látek, brzy zjara jsou listy zase menší, takže jich natrhejte víc). Protože není u nás volně příliš rozšířen, pokud ho nemáte na zahrádce, můžete ho nahradit menším množstvím česneku nebo pažitkou. Právě takovou má totiž chuť. Něco jako pažitka s jemným nádechem česneku. Česnek medvědí obsahuje stejně jako česnek kuchyňský množství vitamínů (A, B1, B2, C, D), jód či minerální soli. Spojuje v sobě blahodárné účinky na trávicí trakt, srdce a krevní oběh. Kromě toho má antibakteriální účinky.
- Jednu až dvě celé jarní cibulky včetně zelených částí nejdříve omyjte a poté pokrájejte na větší "špalíčky". Ideální je samozřejmě cibulka z vlastní zahrádky, ale kupovaná poslouží stejně dobře (raději z farmářských trhů nebo přímo od zahradníka, přinejhorším ze supermarketu - a co si budeme povídat, nakupuje tam většina z nás). Jako všechny předešlé byliny, i cibule snižuje hladinu cukru v krvi, kromě toho reguluje krevní tlak, pomáhá při nachlazení a má prý dokonce protinádorové účinky. Podobně jako česnek má antibakteriální účinky. Obsahuje vitamín C, vápník, sodík, draslík, fluór a železo.
- Pokrájejte omytá rajčata. Skvěle se do salátu hodí "šery rajčátka" pokrájená na poloviny, ale samozřejmě nic se nevyrovná vlastním voňavým rajčatům z vlastní zahrádky. Ani léčivou sílu rajčat bychom neměli podceňovat. Nedávné výzkumy prokázali jeho protirakovinové účinky a snižuje cholesterol. Rajče je plné antioxidantů, betakarotenu, vitamínu C, B, E, obsahuje též vápník, železo, draslík, fosfor, zinek, chrom.
- Nakrájejte nebo natrhejte nějaký měkčí sýr, třeba balkánský nebo mozzarelu, ale může být i jiný sýr, podle chuti a možností. Nám se osvědčil sýr mozzarela.

Celou směs přelejte tak třemi lžícemi olivového oleje, osolte, opepřete a promíchejte. Jako skvělá příloha jsou křupavé houstičky nebo krutony. Celý recept je otevřený různým možnostem a úpravám, není to dogma! Když některou ingredienci nemáte, tak se nic tak hrozného neděje. Včera jsem ho např. dělal bez rajčete, dovedu si ho představit bez česneku medvědího nebo naopak s dalšími ingrediencemi navíc, jako je třeba paprika, okurka, čerstvý timián, apod. Pokud vymyslíte nějakou novou kombinaci, podělte se s námi o ní!
Dobrou chuť!

 
 

Reklama